
- Takže jsem si řekla , že to asi nebude jen na 3 části asi o něco víc , ale vážně to newim přesně.
- V této části se Lilien stane něco hrozného s jejími rodiči a konečně si uvědomí co dělá špatně .
Ráno když jsem se probouzela cítila jsem se tak odpočatě , až sem si myslela , že dneska je můj den . Cestou do školy jsem skákala a pobrukovala jakou si melodii , která mi posledních pár minut pořád zněla v hlavě . najednou jsem slyšela povědomí hlas "Ale no ták uhni" byl to David , hned jsem uhnula a zatočila doprava k obchodu kde prodávali moji rodiče , abych si vzala svačinu . Když jsem vyšla schody obchod byl zavřený a nikde nikdo , když jsem se pořádně zamyslela , vzpomněla jsem si , že dneska rodiče někam jeli za obchodním partnerem. Odcházela jsem od obchodu s kručícím žaludkem "Nechceš kousek mé svačiny ?" slyšela jsem za zády , byla to Emi . Koukla jsme se na její nevinný výraz a udělalo se mi z ní zle "Ne" odpověděla jsem a odešla . Ve škole jsem byla jako obvykle sama , ale cítila jsem něčí prsty se zarívat do mých žeber "Au , co to , kdo to" vypískla jsem bolestí . Chytla jsem ty ruce a vykroutila jsem se "Moje žebra" postěžovala jsem si a otočila se , stál tam David s jeho přitroublým úsměvem "A stejně jsme tě dostal" probodala jsem ho pohledem a znovu si sedla , můj kručící žaludek mi nedal pokoj. Začalo zvonit na konec hodiny "Konečně oběd" prohlásila jsem s rukou kolem břicha . Oběd byl neobvykle chutný , až mi připadalo , že se určitě něco stane , vždy když jsme se měla jakž takž dobře něco se stalo . Zhltla jsem svůj oběd jako malinu a chystala se uklidit tác , ale někdo mě chytl za zápěstí a nechtěl mě pustit . Koukla jsme se na svou ruku , kterou někdo držel , ale nedržel jen ,mou ruku , ale i nějaký krásný náramek . Pomalu jsem zvedala hlavu abych viděla kdo mě drží , byl to zase ten otravný David . Už mě to naštvalo a začala mu vyhrožovat , jenomže se nenechal nemohla jsem se vykroutit , protože moje hubená ruka proti jeho neměla sebemenší šanci . Vzdala jsem se a znovu si sedla na místo "Já věděl , že si sedneš" čekala jsem , že mi znova ukáže svůj přihlouplý úsměv , ale místo toho se začal červenat . Když svou ruku uvolnil hned jsem vstala a běžela i s tácem ke kuchařkám abych ho uklidila. Venku jsem si oddychla a zase si začala pobrukovat tu melodii "Lilien ?" hned jak jsem to slyšela začala jsem utíkat tak rychle jak jsem mohla , ale stejně mě dohonil a chytl . Když jsme chtěla nadávat a povykovat viděla jsem obrovský dav lidí u silnice , pomalu jsem se k nim blížila , až jsem rozpoznala auto , které havarovalo "Mami , tatí" začala jsem křičet na celé kolo se slzami v očích , to auto bylo řodičů . Hned jak mě ostatní slyšeli začali se otáčet směrem ke mně a pouštěli mě . Já jen se slzami v očích utíkala směrem k lůžkům , který byli od krve "co se to stalo !" začala jsem křičet na lékaře co tam stáli , lékaři se na mě smutně koukli "Dělali jsme co jsme mohli , ale ztratili mnoho krve" když svou větu dokončili spadla jsme na zem a slzy se mi zastavili a já jen koukala na zem , všichni co se na mě koukali brečeli a hladili mě , jenomže já jsem na nic nereagovala "Mám ještě mladší sestru .. co s ní mám dělat jsou jí teprve 4 roky" říkala jsem si pořád dokola , najednou mě někdo chytil za zápěstí a táhl mě nahoru , tu ruku jsem poznala byl to David . Poslušně jsem vstala , ale slzy mi zase začali téct a já jen koktala a nemohla nic říct normálně . Lékaři se na mě koukli se soucitem v očích "Budeš spát u nějakého příbuzného i se svojí sestrou , ano ?" povídal nějaký policista , jen jsem pomalu kývla hlavou "M-m-m-m-m-ů-ůž...u .. u ... s-v-é-é... t-t-t-t-ety ?" koktala jsem , policista souhlasil a vyptával se kde moje teta bydlí , prstem jsem ukazovala na panelák hned u školy . Policista mě k paneláku pomalu vedl , ale pořád sem cítila něčí ruku na svém rameně , pomalu jsem se otočila , ale se slzami v očích jsme sotva rozpoznala svoji ruku , ale ten hlas jsem poznala "D-d-d-avid ?" koktala jsem neslyšně , ale David mě asi slyšel , protože jsme viděla jak kývá hlavou . U paneláku jsem odpočítávala zvonky od shora a u čtvrtého jsem lehce stiskla tlačítko . Ze zvonku jsem slyšela tetin hlas "Halo ? Kdo to je ?" policajt si vzdychl "No tady se právě stala havárie a zemřeli 2 lidi ... Lilieniny rodiče" poslední slova jakoby spolkl nebo jsem to jen nechtěla slyšet , zase jsem začala vzlykat . Teta zavěsila a trvalo jen 10 sekund a objevila se přede dveřmi se starostlivým obličejem , poděkovala policajtovi a mně chytla za ruku a objímala mě . U tety jsem se rozvalila na gauč , chytla medvídka Lůďu a usnula . Večer jsem se vzbudila , protože mi zase začalo kručet v břiše , ale neměla jsem vůbec na nic chuť , jediný co jsem chtěla byla mámina polévka , kterou vždy vařila na úspěšné dny . Začala jsem zase neslyšně vzlykat , po pár minutách jsem usnula . Můj sen byl úplně jiný než ty ostatní , vypadala jsem úplně jinak , chovala se úplně jinak jako bych v tom snu ani nebyla já , pak mi to došlo tenhle den měl být signál abych se změnila , vzala jsem si to k srdci a řekla si , že ráno se budu muset změnit .









teeeda to je úžasné *-* honem rýchlo pokráčko lebo sa zbláznim :D chúďa Lilien T.T