
- V tomhle dile si Jude uvedomi ze jeji mladsi sestra Dixie ma radsi Emili a ji uz zanedbava i kdyz ji chrani a dela cokoliv aby se mela Dixie rada a odted s tim skoncuje.
Druhý den jsem se probudila mezi krabicemi plných talířů , lamp , knih a dalších věcí. "No konečně ty lenochu pojď nám pomoct!" křičela na mě Jude a podala mi velkou krabici a poručila mi abych jí naplnila knihami. "Emili?! To je tvoje kniha ?!" zeptala jsem se Emili vyděšeným hlasem. Jude ke mně hned přiběhla a vytrhla mi knihu z ruky. "No Emili ty zlobivá holčičko co to tu máš za sprosťárny" řehtala se Jude a běžela s knihou za Emili aby jí vydírala. "Dixie ty krávo co jsi to provedla!" řvala na mě Emili uprostřed dveří. "Nech jí bejt ty hnusný sprosťáku!" řekla Jude Emili a chytla jí za rameno. "Jí nesmíš říkat krávo , protože nemáš důvod!" říkala Jude Emili když jí přitiskla na zeď. "Ale mám !" vykřikla Emili a pokoušela se jí vyškubnout ze sevření , ale bezúspěšně. "Ne nemáš .." řekla Jude a napřáhla svou pěst k bitce. "Co to tu zase děláte !" křičela máma z kuchyně když slyšela ten řev z našeho pokoje. "To nic mami .. Jen jsem chytla zmiji!" řekla Jude klidně jako by se nic nestalo. "Zmije?! Propána krále! Jen se jí nedotýkej" vykřikla máma a volala tátu , že tu máme zmiji. Jude Emili pořád držela. "Kde je ta zmije!?" zeptal se táta když přiletěl do našeho pokoje se sítí a pánvičkou. Jude se neudržela a začala se smát. "Tatí jak to vypadáš?" řekla Emili a chytla tátu za pánvičku. "Ta zmije! Kde je?" ptal se táta. "Právě tě drží za pánvičku" řekla Jude otráveně. Táta byl v obličeji rudý když slyšel , že žádna zmije není. "Jude! Pojď do obýváku!" řekl táta skrz zuby. Jude poslušně vstala , ale nezapomněla Emili pěkně bouchnout do břicha. "Co to mělo znamenat?" křičel táta z obýváku na Jude. Já jsem se cítila provinile , protože kdybych nenašla tu knihu a nemluvila o ní tak by teď na Jude nikdo nekřičel a Emili by byla zticha a neřvala na mě. "Tatí ,ale ona nadávala Dixie!!" začala řvát Jude na celé kolo až se byt třásl od základu. "Cože?" zeptal se táta Jude a slyšela jsem jak je trochu vyděšený. "Jsi strašná zmije Dixie! Proč si musela o té knize řvát ?!" zeptala se mě Emili naštvaně a dala mi takovou facku až jsem spadla na zem. "Emili .. Jak jsi mohla! Ty nechutná blbá .." vykřikla Jude a dala Emili takovou herdu do tváře. "Tatí! Jude mi dala hroznou herdu do tváře!" křičela Emili na tátu , který tam stál s otevřenou pusou a třesoucíma rukama. "Můžeš si za to sama" vyjela jsem na Emili , která tam tak ležela a držela si tvář. "Neměla jsi mít nějaký sprostý knihy v mé knihovně! A pak mi za to ještě dáš facku tak čí je to teda vina?!!!" vykřikla jsem a odešla z pokoje. Byli jsem v kuchyni a mumlala si jak je Emili hrozná pak jsem si vzala krajíc chleba a začala do něho řezat. "Blbá , hnusná, nechutná, sprostá .." opakovala jsem nahlas a pořád jsem nožem píchala do chlebů které stáli na stole. "Dixie jsi v pohodě?" zeptala se mě Jude a vzala si jeden kousek chleba který jsem uřízla. "Hezky propíchaný" řekla Jude a namočila si ho do marmelády. "Ne nejsem .. Já Emili nesnáším mám radši tebe" řekla jsem sklesle a položila nůž. "No takže uděláš mi fanclub?" zeptala se mě Jude a já se neudržela smíchu. "Možná!" odpověděla jsem a snědla svůj chlebíček s medem a marmeládou. "Hele tak já ti něco dám jo?" řekla mi Jude a vzala nůž. Nožem si uřízla kus trika a začala je rozparovat pak z toho udělala takový krásný náramek a zavázala mi ho na zápěstí. "Ty ho nebudeš mít?" zeptala jsem se. "Jo budu , ale jestli se bude máma ptát kde má triko řekni že ho zapomněla doma . Tohle je totiž její triko." Zařehtala se a začala znovu řezat další kousky trika. Když dodělala náramek uvázala jsem jí ho na její hubené zápěstí. "Hej promiň Dixie" ozvalo se z rohu kuchyně. "Emili?" zeptala jsem se potichu. "Jo fakt se ti omlouvám odpouštíš?" zeptala se mě Emili a přibližovala se ke mně. "Uvidím" řekla jsem významně. "Tak jo !" řekla Emili a objala mě . Já jsem vzala další kus trika Jude a udělala stejný náramek a uvázala ho Emili na ruku. "Tf ...." odfrkla si Jude a odešla. "No jasný "Tebe mám radši!" kecy!" mumlala si při tom Jude. Mě to bylo v tu chvíli jedno a pořád jsem objímala Emili. Večer jsem šla spát , ale Jude mi nevyprávěla příběhy na dobrou noc. "Jude .. vyprávěj mi příběh" řekla jsem potichu směrem k Jude, ale nikdo mi neodpověděl. Pak přišla Emili objala mě a začala mi něco vyprávět. Ale její povídky byli nudné a bez děje. Neuměla vymýšlet takové příběhy jako je uměla Jude , ale nedala jsem to najevo .









Kawaaaaiii :D Maate to tu naadherneee :D