close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 


______________________________________________________________________________

Novy zivot 5

14. srpna 2009 v 21:17 | misule |  Novy zivot
- predposeldni dil




Ráno mě probudil chladný vítr , který vál z otevřeného okna. "Vždyť bylo zavřené" řekla jsem si když jsem si vzpomněla na včerejší noc , ale asi ho otevřela ráno. Nikde jsem sestru Magdalénu neviděla a tak jsem šla do kuchyně jestli tam není , ale nebyla tam . Nikde nebyla trochu jsem znervózněla ,když jsem viděla tu rozbitou vázu na zemi a otevřené skřínky ve kterém nic nebylo. Že by mě tu sestra Magdaléna nechala samotnou ? Tomu se mi nechtělo věřit a tak jsem šla ke dveřím jenže tam byli otisky krve. "Pane bože !!!" vykřikla jsem a začala couvat dozadu až jsem šlápla na nějaký papírek , který byl od krve. Znechuceně jsem zvedla papírek a nahlas četla vzkaz. "Lilien já tě znám a ty mě též , jenomže nevíš kdo jsem. Už dlouho jsem tě sledoval a vím , že víš kdo zavraždil tvé rodiče. Jestli o tom někomu cekneš tak umře další člověk .. tobě blízkému a myslím , že víš kdo to bude." Četla jsem to se strachem v očích a po tvářích mi stékali slzy. Nemohla jsem žít se svědomím , že kvůli mě umřel člověk. Chtěla jsem to oznámit policii , ale nemohla jsem . Cítila jsem se bezmocná a slabá . Nemohla jsem nic udělat jenom sedět a mlčet .. přeci takhle by se neměla chovat nová Lilien nebo snad jo ? Postavila jsem se s odhodláním se pomstít. Věděla jsem , že jsem malá a slabá , že proti němu nic nezmůžu . Určitě umřu , ale umřu jako hrdinka a určitě to bude lepší než tu jen sedět nikomu už nevěřit a nikomu nic neříct. Pomalu jsem šla ke dveřím , které byli od krve . Chtělo se mi zvracet , ale neudělala jsem to . Chytla jsem kliku a otevřela dveře . Bála jsem se , že za dveřmi bude někdo stát , ale nikdo tam nebyl jen stopy krve . Šla jsem za krví , ale uprostřed jsem to už neudržela a začala zvracet. Někdo mě chytl za rameno a já se lekla . Vzala jsem jeho ruku a zkroutila jí . Slyšela jsem jak někdo zasténal .. počkat ten hlas znám. Hned jsem ruku pustila a otočila jsem se . Byl to David ten ,který měl umřít když něco někomu řeknu . "Promiň , já nevěděl , že ti vadí když se tě někdo dotkne .." postěžoval si a zase se na mě usmál. Omluvila jsem se mu , ale když jsem se znovu koukla na krev začala jsem opět zvracet. Nešlo to vůbec zastavit , zvracela jsem tak dlouho dokud jsem už v žaludku nic neměla. Když už jsem přestala přišla nějaká žena a zeptala se co se stalo. Vypadala mile a byla velice krásná , měla dlouhé hnědé vlasy a pleť krásně snědou. "Krev .." byla jsem pořád udýchaná od toho zvracení . Myslela jsem , že bude zuřit , ale ona se usmála , posadila mě na lavičku a začala to po mě uklízet . Vděčně jsem ji poděkovala a zeptala se jestli se nezlobí. "Ne nezlobím , když jsem byla malá taky se mi dělalo špatně z krve" řekla mile a otřela si čelo zápěstím. Já jsem se znovu koukla na krev a udělalo se mi zle , ale nezvracela jsem , protože už nebylo co zvracet . Odhodlaně jsem vstala a znovu šla po krvi , ale nebyla jsem dost rychlá a ta žena se mě zeptala co to dělám. "Já jen sleduju tu krev" řekla jsem nesměle , protože dobře vím jak je to hloupé když se mi zní dělá špatně. "Proč? Něco se stalo?" zeptala se mě , ale já jsem jen pokrčila rameny . Strašně moc jsem jí to chtěla říct , ale kdybych to řekla David by umřel sice mi lezl na nervy , ale už se stal mým kamarádem a nechtěla jsem ho vidět mrtvého někde na ulici. Žena to vzdala a odešla . Při odchodu mi ještě přátelsky zamávala . Když jsem došla na konec krve byl to dům Enkla . Vzdychla jsem a srdce mi bušilo o sto šest . Pomalu jsem svůj prst přibližovala ke znonku , ale než jsem stačila zazvonit někdo otevřel dveře . "Ahoj Lilien" řekl Enkl protivným hlasem . Vyděšeně jsem se na něho koukala a polkla na sucho. V puse jsem měla tak sucho nenašla jsem ani jednu slinu . "D-d-dobrý den" koktala jsem a přitom jsem si nervózně mačkala pěsti. Když jsem uviděla tu krev na jeho zemi popadl mě strach a chtěla jsem utéct, ale chytl mě za ruku. "Kampak holčičko" řekl pisklavým hlasem . Já jsem se snažila vykroutit a přitom jsem si v duchu říkala jak jsem byla blbá když jsem se sem odhodlala jít , ale bylo už pozdě na to abych utekla. Enkl mě táhl dovnitř a mě se udělalo špatně z pohledu na tolik krve . "Půjdeme na střechu" řekl mi a táhl mě po schodech nahoru . Ty schody byli nekonečný , když jsme došli na konec čtyř pater začal se smát a já ze začala potit.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Miku -> Tvoje SB <3 Miku -> Tvoje SB <3 | Web | 14. srpna 2009 v 22:55 | Reagovat

no toto, takto ma naťahovať :D ...
ale každopádne to bolo úžasné! kde tie parádne nápady všetky berete? sakra :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama